|
|
Tax progresivity of health insurance revenues in the CZ
Staňová, Jana ; Bryndová, Lucie (vedoucí práce) ; Šlegerová, Lenka (oponent)
Táto práca sa zaoberá analýzou daňovej progresivity príjmov verejného zdravotného poistenia v Českej republike. Kľúčovú rolu pri jej určení zohráva aplikácia minimálneho a maximálneho vymeriavacieho základu. Vedecké práce, ktoré sa zaoberali touto problematikou v rámci Českej Republiky v minulosti, skúmali dopad poistného na jednotlivca. V našej práci preskúmame dopad poistného na skupiny jednotlivcov a domácností, v ktorých dochádza k nerovnomernosti výšky príjmov. Na účely tejto analýzy boli použité dáta z výberového šetrenia Životní podmínky realizovaného Českým štatistickým úradom. Na analýzu sme použili prostriedky na meranie globálnej daňovej progresivity v oblasti zdravotného sektora - Lorenzovu a koncentračnú krivku, Giniho a koncentračný index a Kakwaniho index. Výsledky našich analýz poukazujú na mierne regresívny dopad minimálneho vymeriavacieho základu v rámci všetkých pracujúcich osôb a prevažne proporcionálne zdanenie v rámci celých domácností týchto osôb.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vývoj daňového zatížení u konkrétních poplatníků daně z příjmů fyzických osob
NOVOTNÁ, Radka
Tato diplomová práce se zabývá daní z příjmů fyzických osob, jejím vývojem v letech 2007 2017. Práce sleduje vývoj této daně na změně daňového zatížení modelových poplatníků ve sledovaném období. Aby byl naplněn hlavní cíl práce, jsou nejprve v teoretické části zmíněny základní pojmy daňové teorie, konstrukce daně z příjmů fyzických osob a její legislativní úprava. A také možnosti hodnocení daňového zatížení jednotlivce touto daní. V praktické části práce upravuje modelové příjmy zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné na základ daně včetně výpočtu daně z tohoto základu. Dále práce zkoumá zatížení poplatníků prostřednictvím efektivní sazby daně a měří progresivitu využitím míry progresivity daně. Závěr práce shrnuje výsledky a důvody rozdílnosti v daňovém zatížení zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné ve sledovaném období 2007 2017. Také zde hodnotí výsledky analýzy daňové progresivity v letech 2007,2012 a 2017.
|
|
|
The Role of Income Tax Progressivity in GDP Smoothening: Empirical Analysis
Žofák, Pavel ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Cahlík, Tomáš (oponent)
Tato práce studuje vztah mezi daňovou progresí příjmů a volatilitou HDP. Analýzou našeho datasetu zahrnujícího 31 OECD států a za použití metody Bayesovského průměrování modelů (BMA) jsme ukázali, že vyšší progresivita daně z příjmů vede k nižší volatilitě HDP. Tento efekt je robustní k použití různých specifikací BMA a zároveň k různým způsobům měření daňové progrese. Pro tuto práci jsme použili nový způsob poměřovaní daňové progrese, který je založen na měření sklonu křivky průměrné daně. Dále jsme prokázali stabilizační efekt daňové progrese na volatilitu spotřeby a také na volatilitu odpracovaných hodin, které pokládáme za hlavní kanály pro stabilizační efekt daňové progrese na volatilitu HDP.
|
|
|
Dopad daně z příjmů fyzických osob na vybranou skupinu poplatníků
BODEŠÍNSKÁ, Tereza
Diplomová práce je zaměřena na analýzu dopadu daně z příjmů fyzických osob na vybranou skupinu poplatníků. Cílem práce je vyhodnotit daňové zatížení poplatníků a daňovou progre-sivitu daně z příjmů fyzických osob. Dopad daně je měřen na šestnácti modelových situacích, které mají dvě hlavní proměnné. První proměnnou je výše příjmů poplatníka. Pro práci jsou zvoleny čtyři různé výše měsíční hrubé mzdy poplatníka. Druhou proměnnou je sociální situ-ace domácnosti, ve které je poplatník živitelem. Pro tuto proměnnou jsou také stanoveny čtyři modelové situace. Obě proměnné jsou v modelových situacích různě nakombinovány. Progre-sivita daně z příjmů je měřena pomocí indexu progresivity daňové povinnosti. Tento index vyjadřuje progresi daně v konkrétním bodě. Klíčovým poznatkem, který z práce vyplývá je, že dopad daně na poplatníky je odlišný podle výše poplatníkova příjmu. Výše příjmu je tedy hlavním ovlivňujícím prvkem dopadu daně na poplatníka. Zatížení poplatníků s vyššími příjmy je neúměrně vyšší, než je zatížení poplatníků s nižšími příjmy. Je to dáno především daňovou progresivitou. Při hodnocení daňové progresivity byl tento jev potvrzen. Z výsledků propočtů daňové pro-gresivity vyplývá, že daňová progresivita je mnohem vyšší u poplatníků s nižšími příjmy. Na úrovni průměrných příjmů je nízká a postupně se s růstem výše příjmu také zvyšuje. Progresi-vita daně z příjmů byla v práci porovnána s progresivitou v přelomových letech 2007 a 2012.
|
|
|
Komparace daňové zátěže zaměstnanců v ČR a ve Švédsku
Štáhl, Jiří ; Kubátová, Květa (vedoucí práce) ; Morávková, Jana (oponent)
Cílem této diplomové práce je komparace daňové zátěže zaměstnanců v České republice a ve Švédsku. První část práce je věnována popisu daňových systémů obou porovnávaných zemí se zaměřením na zdanění závislé činnosti, a to podle platné legislativy v roce 2016, za účelem úspěšného provedení výpočtů v následujících částech. Druhá část diplomové práce se zabývá samotnou komparací zvolených ukazatelů. Pro dosažení stanovených cílů jsou porovnávány zjištěné hodnoty efektivních daňových sazeb u různých příjmových skupin a různých typů poplatníků. Dále jsou porovnávány hodnoty ukazatelů redistribuce, a to intervalové a globální progresivity (Lorenzova křivka, Giniho koeficient). Závěrečná část je věnována porovnání zjištěných výsledků s výsledky již obhájených diplomových prací.
|
|
|
Vliv důchodových daní na míru nerovnosti v České republice
Chvojková, Tereza ; Pavel, Jan (vedoucí práce) ; Vítek, Leoš (oponent)
Cílem diplomové práce je provést analýzu vlivu důchodových daní na míru nerovnosti v České republice. Mezi důchodové daně v této práci jsou zahrnovány daň z příjmů fyzických osob, zdravotní a sociální pojištění. Ve zvoleném období byla zavedena významná změna v systému daně z příjmů. Rok 2007 byl posledním rokem užití daňových pásem, tedy konceptu klouzavé progrese a od roku 2008 se setkáváme s tzv. rovnou daní, kdy je sazba stanovena na úrovni 15%. Tedy se systémem lineárního zdanění. První kapitola předkládané práce se týká obecně možností analýzy daňové progresivity. Jsou zde uvedeny metody od nejjednodušších ke složitějším. Druhá část shrnuje výsledky několika již provedených zkoumání na obdobné téma. Třetí kapitola se věnuje rozboru hrubých peněžních příjmů domácností a jejich daňové zátěže. Tato i následující analýza ve čtvrté kapitole se zakládá na datech poskytnutých Českým statistickým úřadem. Ve čtvrté kapitole diplomové práce je zkoumán vývoj daňové progresivity ve sledovaném období. Pro tuto analýzu byly vybrány čtyři metody, konkrétně Lorenzova křivka a Giniho koeficient, Musgrave -- Thin index, Kakwani index a Robin Hood index. Z dosažených výsledků těchto indexů lze konstatovat, že úroveň progresivity důchodových daní v České republice je nízká.
|
|
|
Analýza vývoje progresivity daně z příjmů fyzických osob
Smetanová, Linda ; Klazar, Stanislav (vedoucí práce) ; Kučerová, Zuzana (oponent)
Cílem této diplomové práce je analýza vývoje progresivity daně z příjmů fyzických osob v České republice v letech 1993-2010. První část práce je zaměřena na výklad daně z příjmů fyzických osob a definici pojmů jako je poplatník daně, předmět daně, tvorba a úprava základu daně, sazby a možnosti úpravy výsledné daňové povinnosti. Druhá část se zabývá metodami měření progresivity daně se stěžejním důrazem na globální ukazatele. Ve třetí části je prováděna samotná analýza progresivity daně z příjmů fyzických osob pomocí vybraných ukazatelů (Musgrave-Thin index a Kakwani index). Jako vstupní data slouží údaje ze Statistiky rodinných účtů každoročně vydávané Českým statistickým úřadem. Dle výsledků této práce je progresivita daně z příjmů fyzických osob v České republice nízká, avšak se stoupající tendencí.
|
|
| |
host ::
RSS.